Červená řepa

Charakteristika

• Červená řepa nás jako důležitá plodina provází už po tisíce let. První záznamy o červené řepě jsou staré asi 3000 let a pocházejí z Babylonie.
• Pochází z středomoří a v současné době se nejvíce pěstuje ve východní Evropě a USA.
• Existuje řada kulturních odrůd, které se liší barevným odstínem i tvarem.
• Dnes se jí obvykle jenom kořen, a to syrový, vařený, nakládaný v octovém nálevu nebo konzervovaný.

Co obsahuje

• Řepa má ze všech druhů zeleniny snad nejvyšší obsah cukru. Ve 100 g porci je ho asi lžička.
• Patří téměř bezkonkurenčně mezi nejefektivnější přírodní zdroje křemíku (Si), zvaného také „minerál krásy“
• Z dalších minerálů, které řepa obsahuje je to hodně draslíku (K) a železa (Fe), dále pak hořčík (Mg), vápník (Ca), zinek (Zn), jód (I) a měď (Cu).
• Z vitamínu je zastoupen vitamin C, E, betakaroten a kyselina listová.
• Obsahuje organické kyseliny (jablečnou, vinnou, šťavelovou
  a citrónovou).
• Typické zbarvení ji dodává betanin, který po konzumaci řepy
  u některých lidí způsobuje neškodné zbarvení moči do červena.
• Je bohatá na vlákninu.
• Glykemický index (10)

Účinky

• Křemík, který je v řepě obsažen je nesmírně důležitý pro tvorbu a pevnost vazivových tkání a kostí, elasticitu a zdraví cévních stěn a pro pružnost a mladý vzhled pokožky, pevné vlasy a nehty. Křemík celkově podporuje regeneraci celého organismu, je proto zpomalovačem stárnutí.
• Šťáva z červené řepy se doporučuje jako prevence a součást léčby rakovinného bujení, stejně tak i pro rekonvalescenci po její léčbě.
• Saponiny v řepě mají schopnost vázat cholesterol v trávicím traktu a snižovat tak riziko vzniku srdečních onemocnění.
• Podporuje růst buněk.
• Odstraňuje z těla jedovaté látky.
• Odstraňuje zácpu
• Zlepšuje využití bílkovin.
• Aktivuje tvorbu červených krvinek.
• Zajišťuje duševní pohodu.
• Šťavelany jsou obsaženy v řepných listech ve větším množství, a proto by je neměli konzumovat lidé s onemocněním ledvin nebo dnou.

Příprava a kuchyňské využití

• Z hlediska výživy je uvařená řepa lepším zdrojem cenných látek než syrová, vařením se totiž usnadňuje vstřebávání minerálů.
• Vaříme ji ve slupce s fenyklem nebo plátkem citrónu.
• Vaří se nejméně hodinu, (v papiňáku je do měkka za 10 min). Pokud se za tepla ponoří do studené vody, dá se snadněji loupat.
• Můžeme ji vařit i na pařáku, neztrácí tak barvivo.
• Inaložená řepa si zachovává chuť a konzistenci, nálev jí jen dodává na pikantnosti. Konzervování ovšem snižuje obsah veškerých živin, jak vitamínů, tak i minerálních látek.
• Syrová řepa se dobře uplatní v salátech. Výborně chutná
  s česnekem, křenem, zelím, jablky, pomeranči a ořechy.
• Připravte si salát z oloupané a nastrouhané syrové červené řepy, z balzamového octa, hořčice a kopru.
• Z vařené řepy se připravují saláty se smetanou, majonézou, marinádou apod.
• Oba druhy salátů jsou dobrým doplňkem pečeného masa
  a minutek.
• Uvařenou mladou červenou řepu stačí jen osolit, pokapat citrónem a máslem.
• Rudá barva červené řepy dává salátům a bramborovým jídlům neobvyklý vzhled.
• Její konzumace je rozšířena převážně v východní Evropě, kde se používá pro přípravu boršče.
• Dají se konzumovat i zelené listy, které se nejčastěji podávají dušené či vařené. Listy lze upravovat jako špenát, do nich balit maso, jimi plnit závitky, (v starověku se dokonce konzumovali jenom listy, bulva byla rezervována pouze k léčebným účelům)

Tipy pro nakupování

• Červenou řepu syrovou, naloženou i konzervovanou seženete ve všech supermarketech. Syrovou potom na farmářském trhu.

Zdroje

• Kalyn, Wayne, Braňte se jídlem, 1.vyd. Praha: Readers Digest Výběr, 2007, ISBN 978-80-86880-55-6, s.55.
• www.magazinzdravi.cz
• www.dia-potraviny.cz
• cs.wikipedia.org