Fazole bílé

• Fazole jsou byliny, pěstované v popínavé nebo keříčkové podobě. Jejich vyluštěnými plody jsou fazole. Sklízejí se ale také nezralé lusky - fazolky. Fazolky se na rozdíl od zralých plodů - fazolí, neřadí do skupiny luštěnin, ale považují se za zeleninu.
• I když původně pocházejí z Ameriky, dnes jsou luštěninou rozšířenou po celém světě. Velmi oblíbené jsou v jihoamerické, kubánské či mexické kuchyni.
• Do Evropy je přivezl ze zámořských plaveb Kryštof Kolumbus. Než se ale ukázalo, jak výživná a dobrá jsou jejich semena, pěstovaly se zpočátku jen jako kuriozita a okrasná rostlina.
• Fazole jsou plné bílkovin, vlákniny, vitaminů, minerálů a pomalu se vstřebávajících sacharidů.
• Jsou levnou superpotravinou s mnoha pozitivními účinky na zdraví.
• Nevýhodou je dlouhá doba namáčení.
• Hmotnost fazolí v suchém stavu se po uvaření zvýší o cca 160%.

Účinky

• Pravidelná konzumace fazolí dokáže snížit cholesterol a riziko infarktu.
• Stabilizuje inzulin a krevní cukr (pozor na luštěniny z konzerv, ty mohou hladinu cukru zvyšovat).
• Snižuje krevní tlak.
• Vláknina ve fazoli pomáhá v prevenci zácpy, ochraňuje před vznikem hemeroidů a rakoviny střev.
• Díky obsahu niacinu a kyseliny pantotenové se doporučuje při ekzémech, svědění, suché pokožce, kožních alergiích a obecně u všech typů dermatóz.
• Příznivě působí na vlasové folikuly (váčky), a proto se osvědčila při vypadávání vlasů a lupech.
• Fazole v kombinaci s rýží nebo jiným druhem obilniny poskytují plnohodnotné bílkoviny pro vegetariány.

Tipy

• Čím je fazole tmavší, tím má výraznější chuť a její proteiny jsou stravitelnější. Nejlépe stravitelné jsou proteiny černé fazole, následně červené a nakonec bílé.
• Jíme-li fazole častěji, plynatost, kterou u některých z nás způsobují, postupně mizí, protože tělo se obvykle dokáže přizpůsobit.
• 90% oligosacharidů vyvolávajících plynatost lze z fazolí eliminovat i následujícím způsobem – suché fazole se umyjí, slije se voda, fazole se přelijí vařící vodou a nechají nejméně 4 hodiny namočené. Voda se opět slije a k vaření se použije čerstvá voda. Problém je v tom, že při této metodě dochází i ke ztrátě některých vitaminů a minerálních látek.
• Na zimu se hodí hlavně menší a světlejší druhy, v létě tmavší a větší. Po celý rok jsou velmi prospěšné fazole adzuki.
• Vařené fazole rozmixujte s kořením a užívejte je místo rajského protlaku na zdobení pizzy.
• Místo majonézy si na sendvič připravte pomazánku z rozmixovaných fazolí, citronové šťávy a trošky rajského protlaku.
• Rozmixujte fazole s česnekem, vývarem a bylinkami, např. oreganem a římským kmínem, a máte omáčku na těstoviny.

Druhy fazolí

Fazole „Červená ledvina“

• Pochází ze Střední Ameriky, pěstuje se i v západní Africe. Je označována i jako „chilli fazole“ a v Mexiku se z ní připravuje tradiční jídlo „Chilli con carne“ (chilli s masem).
• Fazole jsou poměrně velké, mají červenou až hnědou barvu a po uvaření do měkka získávají jemně nasládlou chuť.
• Výborně se hodí jako příloha k rýžovým a kukuřičným jídlům. Kdo má rád pikantnější jídla, může fazole ochutit kayenským pepřem anebo pálivou paprikou.
• Pro urychlení vaření se „červenou ledvinu“ doporučuje namočit na 8-12 hodin, poté se vaří 1 1/2 hodiny, z toho prvních patnáct minut na prudkém plameni (anebo 20 minut v tlakovém hrnci).

Fazole „Černá ledvina“

• Velká fazole s lesklým černým povrchem. Do Evropy se dostala z Jižní Ameriky už za časů Kryštofa Kolumba. Dnes se pěstuje především v Thajsku a Číně, ale i v Karibské oblasti, kde je velice populární. Je nepostradatelnou součástí např. mexické kuchyně. Kromě výborné chuti působí v jídle též svojí výraznou barvou.
• Má mírně nasládlou chuť a připravuje se obdobným způsobem jako „červená ledvina“.

Fazole Adzuki

• Jsou malé tmavočerné až hnědé fazole s jemnou oříškovou chutí. Pochází z Číny a v současnosti se pěstují po celé jihovýchodní Asii. V Japonsku se nazývají "královna fazolí" a jsou vhodné při ledvinových onemocněních. Adzuki obsahují dostatek bílkovin, fosforu a vápníku. Při jejich přípravě nedoporučujeme příliš aromatická a silná dochucovadla, která by překrývala chuť samotných fazolí. Jsou vhodné jako příloha k obilninovým jídlům, ale i k přípravě hustých polévek.
• Fazole adzuki se namáčí 3-4 hodiny a vaří 1 hodinu (v tlakovém hrnci 15 minut).

Fazole Mungo

• Zemí původu je Indie, jsou však oblíbené na celém dálném Východě. Hlavními producenty této zajímavé plodiny jsou Thajsko, Čína a Austrálie. Boby mají olivově zelenou barvu. Prodávají se loupané, celé, nebo půlené. Někdy se označují jako zelená sója. Je bohatá na železo a vitamíny. Používá se jako příloha k obilninovým jídlům, do nákypů a polévek. Její chuť nejlépe vynikne přidáním kari koření. Je velmi vhodná ke klíčení.
• Fazole mungo se namáčí 4-8 hodin a vaří 45 minut (v tlakovém hrnci 10 minut).
• Fazole bílá máslová (měsícovitá, limské boby)
• Dováží se převážně z ostrova Madagaskar. Fazole jsou velké, zploštělé, mají ledvinovitý tvar a bílou barvu. Po uvaření získají měkkou, moučnatou konzistenci, neztrácejí však tvar. Mají jemnou chuť, kterou je možno kombinovat téměř se všemi druhy zeleniny. Používají se k přípravě různých polévek, salátů i nákypů. Z koření je k jejich přípravě nejvhodnější saturejka, petrželová nať, libeček, ale i rozmarýn a oregano (těch však s mírou).
• Vaří se (po předchozím namočeni na 8-12 hodin) 1,5 hodiny. V tlakovém hrnci se uvaří asi za dvacet minut.

Fazole „Černé oko“

• U nás k dostání poměrně vzácně, pochází z jižní Afriky, kde se dodnes ve velkém rozsahu pěstuje. Odtud se na začátku 18. století dostala s černými otroky do Ameriky. V současné době je jejím hlavním dodavatelem Kalifornie.
• Fazole dostala svůj název podle charakteristické černé nebo žluté skvrny (očka) na krémově bílém podkladu. Má jemnou chuť, kterou je možné zvýraznit přidáním různých druhů koření. Obsahuje velké množství kyseliny listové. Výborná je zejména na přípravu polévek a různých zeleninových nákypů.
• Fazole „černé oko“ se namáčí 8-12 hodin a vaří 1 hodinu (v tlakovém hrnci 15 minut).

Tipy pro nakupování

• Různé druhy fazolí koupíte v supermarketech.

Zdroj k textu

• Kalyn, Wayne, Braňte se jídlem, 1.vyd. Praha: Readers Digest Výběr, 2007, ISBN 978-80-86880-55-6, s.62.
• Strnadelová, Vladimíra, a Zerzán, Jan, Radost ze zdravých dětí, Olomouc: ANAG, 2007, ISBN 978-80-7263-419-4, s.285.
• www.dia-potraviny.cz
• www.magazinzdravi.cz